Chagallova grafika tvoří v dějinách evropského umění zcela zvláštní a jedinečnou kapitolu. Na rozdíl od většiny svých přátel z „Pařížské školy“ pocházel ze zcela jiné kulturní oblasti a jeho zkušenost byla velmi ovlivněna židovsko-ruskými mýtickými představami. Pokud k tomu přidáme Chagallovu dětskou čistotu a fantazii a jeho hluboké náboženské přesvědčení, nelze se divit, že vitebský Žid Mosche Segal se stal zcela nezaměnitelnou postavou v dějinách moderního umění.

Henri Deschamps, který tiskl některé z Chagallových litografií, jednou prohlásil:“Nemyslím si, že by bylo možné, aby Chagall maloval jako Picasso nebo Braque, protože když jsi jednou Žid, možná vidíš věci jinak díky dlouhé a složité minulosti napříč staletími. A toto židovské putování zeměmi dalo Židům něco velmi dojemného. Více lyrického umění a také více vnitřního prožitku.“

Chagallovi bylo 33 let, když byl požádán, aby vytvořil své první grafické tisky. Stalo se tak v Berlíně v roce 1922. Jednalo se o černobílé lepty, litografie a dřevoryty. Na základě berlínských výsledků podepsal s Chagallem legendární sběratel a obchodník s uměním Ambroise Vollard v roce 1923 v Paříží exkluzivní smlouvu na příštích patnáct let. Právě on si u Chagalla objednal cykly Mrtvé duše, La Fontainovy Bajky a Bibli. Cykly patřící k vrcholům Chagallovy grafiky, jejichž tisku se Vollard nedožil, byly realizovány až po válce v letech 1948 – 1960.

První Chagallův významný cyklus leptů „Mrtvé duše“ byl vytvořen mezi lety 1923 a 1927. V roce 1927 byly vytištěné archy uloženy v depozitu Ambroise Vollarda. Jejich zveřejnění však zabránila jeho tragická smrt v automobilu a později i Chagallův útěk z Němci okupované Francie a teprve v roce 1950 je Chagall společně s nakladatelem Terriadem představil veřejnosti. Portfolio vyšlo v nákladu 368 kusů a bylo podepsáno umělcem. Jednotlivé grafiky jsou podepsány v desce, žádná z nich nebyla autorem podepsána na papíře.

V roce 1926 vytvořil Chagall cyklus 4 leptů a jednoho leptu s aquatintou pro bibliofilii Marcela Arlanda „Maternité“. Tento cyklus patří k nejstarším grafickým dílům umělce, který v té době spolupracoval s pařížským tiskařem Louisem Fortem.

S litografií se Chagall seznámil během své emigrace v Americe za druhé světové války. Soustavně se ale této technice začal věnovat až v roce 1948 v dílně bratří Mourlotů v Paříži. Zde pod dohledem trpělivého tiskaře Charlese Sorliera započal své velké litografické dílo.

Litografie se Chagallovi stala nejdůležitější technikou, právě ona dokázala zachytit typickou barevnost umělce. Během příštích 35 let vytvořil Chagall u Mourlotů přes 1000 litografií. Stejně tak, jak se postupem času Chagall učil u nejlepších mistrů technice litografie, právě tak i tito mistři byli ovlivněni Chagallovým zcela novátorským přístupem k barevnosti tisků. Necháme opět mluvit Deschampse: „Z Chagalla jsem byl velmi zmatený. Jako mladého tiskaře mne učili, abych používal málo barvy, protože pigment byl drahý. Chagalla ale cena nezajímala, při tisku použil všechny barvy, které byly po ruce.“ Barevnost se pro Chagalla stala v litografii určující metou. Například při tisku cyklu Daphnis a Chloe použil 25 odstínů.
Mezi další cykly, ve kterých Chagall rozvinul své litografické mistrovství, patří Arabské noci, Daphnis a Chloe, Cirkus, Jeruzalémská okna, La Fontainovy Bajky, Homérova Odyssea či litografické návrhy na výzdobu stropu pařížské opery.

V roce 1956 vydal Chagall ve spolupráci se řecko-švýcarským nakladatelem Teriadem první část cyklu Bible s názvem „Ilustrace k Bibli“. Ve zvláštním vydání bibliofilie Verve představil cyklus 16 barevných a 12 černobílých litografií. Po úspěchu tohoto vydání následuje v roce 1960 část druhá, tentokrát s názvem „Kresby k Bibli.“ Toto vydání obsahovalo 24 barevných a 26 černobílých litografií. Oba cykly se v té době staly vrcholem Chagallovy litografické tvorby, ve kterých umělec ukázal své největší přednosti: výraznou kresbu, intenzivní barevnost a především svůj soucit s lidským osudem.

Chagallovo grafické dílo bylo inspirováno několika tématy. Vedle Bible a antiky se v jeho tvorbě objevují motivy Paříže, milenců, cirkusu, květin a vzpomínky na dětství prožité na běloruském venkově.

Chagallovi bylo 63 let, když přišel k Mourlotům a začal se učit technice litografie. Přesto do svých 98 let vytvořil v této technice monumentální dílo, obsahující několik stovek mistrovských prací, které dodnes udivuje svým rozsahem a jedinečností.

                                                  Světlana a Luboš Jelínkovi