Emil Filla

 

 

Filla Emil, *4. 4. 1882, †7. 10. 1953, český malíř, grafik, sochař, výtvarný teoretik, profesor na Vysoké škole umělecko-
průmyslové v Praze. 


Od roku 1908 člen Osmy, 1909 – 11 spolku výtvarných umělců Mánes, 1911 – 14 Skupiny výtvarných umělců, redaktor Volných směrů. Vůdčí osobnost meziválečné generace. Raná tvorba vznikala z impulsů Munchova symbolismu a van Goghovy expresívnosti (Čtenář Dostojevského), inspiroval se rovněž H. Daumierem a El Grekem. Od roku 1910 byl ovlivněn P. Picassem a G. Braquem, stal se celoživotním vyznavačem kubistické estetiky. První figurální kubistické obrazy (Podzim, Salome) budoval z ploch a objemů, dospěl až k fasetování tvarů. Problematiku syntetického kubismu řešil v tvorbě zátiší. Ve 20. a 30. letech se zajímal o haptické a koloristické působení malby a o plasticko-lineární rytmus obrazu. Od 30. let se vrátil k figurální malbě a směřoval k velkým obrazovým kompozicím. V motivech bojů a zápasů v antickém cyklu zesiluje obsahový a významový aspekt díla (Fëtonův pád, Zápasy Hérakleovy). Věnoval se rovněž tvorbě drobné plastiky symbolizující tragiku přepadení a zabíjení blížící se války (Zápasy zvířat). Od roku 1939 vytvořil cyklus velkých obrazů balad, národních písní a říkadel, v nichž navázal na alšovskou tradici a lidový ornament (Bude vojna, bude, Na trávníčku, na zeleném). Tragický výraz vystupňoval v obrazech reflektujících válečné události (Člověk a smrt, Válka). Po roce 1947 se vrátil k zátiší a vytvořil soubor krajin z Českého středohoří. Věnoval se souběžně grafice (cyklus Hérakles) a teoretické práci (Problém renesance a drobná plastika, O výtvarném umění, Myšlenky).

Emil Filla, born in Chropyne, Moravia [now Czech Republic], 4 April 1882; died in Prague, 6 Oct 1953). Czech painter, printmaker, sculptor, writer and collector.

After a short period at a business school and in an insurance office in Brno, he became a student at the Academy of Fine Arts in Prague (1903). In 1904 he won the Academy’s first prize. At the end of the year he set out on a lengthy journey to Germany, the Netherlands, Belgium, France and Italy. He became absorbed in the Old Masters, especially Rembrandt. His own style passed from Post-Impressionism to a more expressive dominance of colour. In 1907 he took part in the first exhibition of The Eight (see EIGHT, THE, (i)) with a programme painting, the Reader of Dostoyevsky (Prague, N.G., Trade Fair Pal.), partly influenced by the Munch exhibition in Prague in 1905. At the same time the picture is a very personal manifesto reflecting the Angst and scepticism of his generation. At the second exhibition of The Eight in 1908, he included paintings of the country around Dubrovnik. He moved to Prague, and in 1909, the year he visited Paris, he painted his expressive Red Ace (Prague, N.G., Trade Fair Pal.), on the strength of which he was admitted to the MÁNES UNION OF ARTISTS. In 1911 he edited several issues of Volné smery, in which he promoted Cubism and published reproductions of Picasso’s works that he had seen in Paris. Following negative reaction from his readers and from the leaders of the association he and various of his friends withdrew from Mánes and founded the Group of Plastic Artists in May of that year, oriented primarily towards Cubism. He did not himself produce genuinely Cubist work until the end of 1912, when he somewhat arbitrarily combined various phases of Cubism as he had observed them in the work of Picasso, Braque and others (e.g. Two Women, 1912; Brno, Morav. Gal.). In 1913 he created his first Cubist sculptures (e.g. Head, bronze, h. 370 mm, 1912; Prague, N.G., Zbraslav Castle).


www.galerieart.cz