Ovlivněn Ďagilevem a svojí první manželkou, věnoval Picasso významnou část tvorby i baletu; barevná litografie z března 1954 Danseuse (Tanečnice) byla vydána jako příloha v obsáhlé publikaci o baletu Le Ballet.

Překrásná v jednoduchosti je litografie La Petite colombe (Holubička) z března roku 1949; jde o jednu z prvních variací, které si posléze komunistická ideologie přisvojila, ale také proslavila. Pravdou však je, že Picasso holubice zbožňoval a kreslil je od pěti let s přestávkami až do konce svého života.

Barevný linoryt z 13.3.1962 Le Déjeuner sur l´Herbe (Snídaně v trávě - podle Maneta) je variací na známé téma. Jde o jeden z řady linorytů, které na základě tisků velkých formátů a pod dohledem Picassa pro sběratelské účely realizoval v zredukované verzi Hidalgo Arnéra. Že měl k podobným linorytům od Picassa svolení dokazuje i dovětek ve vzpomínkové publikaci Hommage à Picasso („Tiskl Arnéra ve Vallauris stejným postupem a stejnými barvami jako byla tištěna původní díla“). Sem patří i další barevný linoryt z 1959: Faunes et chèvre (Fauni a Satyr).

Mírně barevná litografie L´Enlèvement des Sabines (Únos Sabinek - podle Poussina i Davida) z 26.10.62; patří k nesčetným Picassovým variacím. Identický olej z 24.10.1962 je častokrát publikován, např. v knize Evy Petrové: Picasso v Československu (str. 142). 

Barevná litografie z 14.3.63 Madame Troix (Trojská dáma) patří svým námětem k typické ukázce Picassova pozdního kubismu. Úžasná je i autorova kompozice datace s podpisem. Grafika byla vytištěna předním pařížským litografem Fernandem Chenotem pro společnost zabývající se krásnými tisky a uměleckými publikacemi: pařížské nakladatelství Éditions Cercle d´Art.

Velkoformátová barevná litografie L´Atelier de "La Californie" à Cannes vznikla Mourlotovým přepisem Picassova skicáře, v roce 1959 vydalo Éditions Cercle d´Art. Vedle patnácti pohledů do skutečného Picassova ateliéru jsou zde především litografické parafráze na staré mistry.

Nedílnou součástí Picassovy tvorby jsou umělecké plakáty, vytvářené povětšinou v grafických technikách linorytu a litografie. Mourlot si v roce 1959 dal tu práci a vytiskl litograficky ve zredukovaném formátu všechny Picassem do té doby zrealizované plakáty. Mají nejen dokumentární, ale i uměleckou hodnotu; většinou jde o litografické skvosty, na kterých Mourlot dokázal svoji municiózní řemeslnou dokonalost. 

V původní velikosti je originální barevná litografie plakátu 172 dessins récents (172 současných kreseb), vytištěná Mourlotem na sklonku života Pabla Picassa. Jde o poslední umělcův plakát připravený za jeho života. Ve věhlasné pařížské Galerii Louise Leiris bylo vystaveno 172 posledních umělcových kreseb. Plakát je vpravo dole Picassem podepsán - jak bylo jeho zvykem -  červenou pastelkou.

Tête de Baboon

Bonbónkem na dortu je drobná plastika Tête de Baboon. V roce 1964 Picasso navrhuje monumentální skulpturu ze svařované oceli pro Civic Center v Chicagu. S velkými fanfárami byla 15. srpna 1967 odkryta před chicagským Civil Center masivní 135 tunová ocelová skulptura Tête de Baboon. Radní města Chicaga pro tento vzácný okamžik vydali měděnou zmenšeninu největší Picassovy sochy; na zadní straně je nápis: Chicago Public Building Comm. 
Reference #639 lze najít v catalogue raisonné Sculpture by Picasso nebo v německém vydání Das Plastiche Werk. Lze se jen dohadovat, zda-li jde o hlavu koně, profil ženy nebo paviána. Když zasněží, říkají chicagští, že je to hlava ženy v šátku. Podobnou kresbu, vycházející z Metamorphose I, přetvořil Picasso v 1928 do bronzové plastiky. Plastika byla vydána v limitované edici 50 kusů ve dvou verzích: pozlacená a v mědi. Je vystavena v Art Institute of Chicago.