Narodil se 21. dubna 1926 v Praze. Studoval na VŠUP v Praze v ateliéru Josefa Wagnera (1945-52). Od roku 1959 byl členem skupiny TRASA, od roku 1987 zakládající člen NOVÉ SKUPINY a od r. 1991 členem UMĚLECKÉ BESEDY. Od roku 1952 žil se svojí první manželkou, význačnou českou sochařkou Evou Kmentovou. V současné době žije s druhou manželkou Marií střídavě v Praze a v Litomyšli. Syn Jasan Zoubek se v poslední době stává výraznou postavou mladého českého sochařství.

Zážitek z cesty do Řecka v roce 1958 Olbrama Zoubka provždy poznamenal vztahem k antice s vědomím ušlechtilého poslání umění, ideálu lidskosti a stále se opakujících osudových témat.

Výtvarný názor si ovšem od počátku formoval poznáním díla klasiků moderního sochařství. Setkání s dílem Alberta Giacomettiho v Paříži upevnilo jeho názor, že nastoupená cesta je ta správná. Vyvinul osobní styl integrálního figuralismu, jehož smysl vyjádřil lakonickým: “dělám lidi, na které myslím”. Na konci 60. let se jeho tvorba dostala do blízkosti nové figurace, k níž měl zároveň vztah kritický, neboť figuraci chápe jako kontinuitní, od paleolitu po současnost. Záleží mu na sdělnosti a na přímém kontaktu s divákem. V roce 1969 na výstavě Socha a město vystavil skupinu postav na náměstí mezi chodce.

Dlouhá léta pracoval jako restaurátor na litomyšlském zámku.

Jeho dílo je nejen početné, ale má i velké rozpětí, od komorních plastik, volných i reliéfních, k monumentálním. Rád spolupracuje s architekty, je autorem četných realizací v interiéru i exteriéru – mimo jiné sochařského portrétu Jana Palacha nebo hrobky rodiny Havlových. Jeho oblíbenými materiály jsou osinkocement, olovo a cín, zvýrazněné působivosti dosahuje polychromováním a zlacením.

Uskutečnil několik desítek výstav v Čechách a v zahraničí, mimo jiné v Krakově, Vídni, Essenu, Kielu, Frankfurtu nad Mohanem, Berlíně a Paříži.

Olbram Zoubek was born on 21 April 1926 in Prague. Between 1945 and 1952, he studied at the VSUP (Academy of Arts, Architecture and Design) in Prague in the studio of Josef Wagner. From 1959, Zoubek was a member of group TRASA; in 1987, a founding member of the NOVA SKUPINA (New Group). From 1952, Zoubek lived with his first wife Eva Kmentova, a distinguished Czech sculptress. At present he lives with his second wife Marie in Prague and Litomysl. His son Jasan Zoubek has been noted as a newly emerging personality in the world of young Czech sculpture.

His experiences from a trip to Greece in 1958, affected Zoubek forever with regard to the classic notion of the noble mission of art, the idealism of humanity and the constant repetition of fatalism. From the beginning Zoubek, however, had formed his idea of visual art from his knowledge of works by modern sculptors.

His encounter of Albert Giacometti's works in Paris confirmed Zoubek's opinion that his approach was correct. Zoubek has established a personal style of integral figuratism. He expressed its meaning laconically: ''I create people of whom I think.''

In 1969, Zoubek showed a group of statues among pedestrians on the town square as a part of "Socha a mesto" (Statue and City) exhibition.

For a long time, during the Communist totalitarian regime, Zoubek worked as a restorer on a chateau in Litomysl.

His work is not only prodigious, but its scope is massive, spanning from small, free and embossed statues to monumental sculptures. Zoubek enjoys working with architects. He is the author of many interior and exterior creations - among others there are the examples of the famous Jan Palach bust and the tomb of the Havel family. Zoubek's favourite materials are asbestos cement, lead and tin, to achieve an impression of emphasis he uses polychrome and gold plating.

Zoubek has had dozens of exhibitions in the Czech Republic and abroad, to name but a few: in Krakow, Vienna, Essen, Kiel, and Frankfurt upon Main, Berlin and Paris.