Česká moderna

Václav Špála (1885 – 1946), malíř a grafik, význačný představitel českého fauvismu a kuboexpresionismu. Nedokončil studium AVU, v letech 1907-08 pobýval v Dubrovníku, kde maloval, ovlivněn jasnými barvami tamější přírody, v duchu fauvismu s expresionistickými rysy. Vystavoval od r. 1908, samostatně od r. 1917. V r. 1911 byl jedním ze zakladatelů Skupiny výtvarných umělců, z kubismu ovšem převzal hlavně rozklad tvaru pomocí jednoduchých tahů štětce, rytmicky členících plochu (obrazy pradlen, koupajících se žen a krajin). V r. 1912 ze Skupiny spolu s dalšími vystoupil a r. 1913 odcestoval na stipendium do Itálie. Byl ovlivněn smyslově zbarveným orfismem (Tři pradleny, 1915). R. 1917 vystavoval s Tvrdošíjnými, sblížil se s J. Čapkem. Po r. 1923 se zabýval hlavně malbou krajin a zátiší v jasných barevných tónech zelené a modré (krajiny z okolí Písku) a kresbou ženských postav štětcem tuší ve výrazné tvarové stylizaci. Ve 30. letech tvořil zátiší a hlavně kytice v jednoduchých barevných akordech (modrá-červená-bílá a další jasné tóny). V pozdějších letech byl vůdčí osobností SVU Mánes, r. 1945 byl jmenován národním umělcem.