Česká grafická modernaPráce na papíře 9-10/2017

Kupka, Muzika, Preissig, Radimský, Rykr, Svolinský

František Kupka

23. září 1871, Opočno - 24. červen 1957, Puteaux



Pocházel z Opočna, avšak svoje dětství a mládí (1872-1889) prožil v Dobrušce. Zde se vyučil sedlářskému řemeslu, zde se však také začal prosazovat jeho mimořádný malířský talent. Z iniciativy profesora kreslení Studničky na pokračovací škole
v Jaroměři odchází Kupka na malířskou akademii do Prahy k profesoru Sequensovi, později na vídeňskou akademii k profesoru Eisenmergovi.
V roce 1895 přijíždí Kupka do Paříže, kde se záhy uplatnil jako kreslíř a karikaturista. Známé jsou zejména jeho cykly kreseb "Náboženství", "Peníze" a "Mír". Prosadil se i jako ilustrátor (Récluse: Člověk a zem, de Lisle: Erinye, Aristofanes: Lisystrata, Aischylos: Prometheus).
V období let 1905 - 1910 se věnoval portrétní malbě. Od roku 1911 spoluvytvářel moderní abstraktní malbu (orfismus). V roce 1912 vystavuje v Podzimním salónu
a o roku později v Salónu neodvislých obrazy "Dvojbarevná fuga", "Sólo hnědé čáry" aj.
Za první světové války se zapojil do činnosti československých legií ve Francii.
Po válce se stal profesorem malířských akademií v Praze (pro stipendisty ve Francii) a v Paříži. Natrvalo již zůstává ve Francii.
Svoje umělecké názory shrnul v knize "Tvoření v umění výtvarném" (česky 1923).
V letech 1924 a 1936 jsou uspořádány velké výstavy Kupkových děl ve Francii,
v roce 1946 v Praze.
Kupkovy prvotiny jsou ve sbírkách Městského muzea v Dobrušce, jeho vrcholná díla
v předních světových galeriích. V roce 1994 je instalována nejreprezentativnější výstava Kupkova celoživotního výtvarného díla v Japonsku (Nagoja, Sendai City, Tokio).

František Kupka
Čtyři příběhy bílé a černé

dřevoryt
20,5 x 15,5 cm, 1925

František Muzika

26. červen 1900, Praha - 1. listopad 1974, Praha



Narodil se v Praze, v letech 1918–1924 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté odjel do Paříže, kde v letech 1924–1925 pokračoval ve studiích na Académie des beaux-arts. V roce 1921 vstoupil do Devětsilu, ale hned následující rok přešel do SVU Mánes. Od roku 1927 spolupracoval s Otakarem Štorch-Marienem a stal se uměleckým ředitelem nakladatelství Aventinum a redaktorem časopisu Musaion. Později pracoval pro nakladatelství Melantrich a František Borový. Byl též významným scénografem, navrhl přes 100 výprav, z toho v letech 1927–1947 provedl 43 výprav pro Národní divadlo v Praze. V letech 1945–1970 vedl oddělení užité grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1958 publikoval dvoudílnou práci o historii latinského písma Krásné písmo ve vývoji latinky.

František Muzika
Psík

lept
10,5 x 5,5 cm, 1929
rámováno / framed

Vojtěch Preissig

31. červenec 1873, Světec - 11. červen 1944, Dachau



Vojtěch Preissig, pseudonym Jaroslav Orlov, malíř a grafik v Praze a v USA. V Praze na Uměleckoprůmyslové škole absolvoval kurs u prof. Ohmanna. V r. 1898 odešel na radu L. Marolda do Paříže, kde pracoval pro Alfonse Muchu a studoval grafické techniky. Do Prahy se vrátil v r. 1903 a nastoupil v České slévárně písma, kde se učil rytectví písma. Zařídil si grafický ateliér a od r. 1905 pracoval samostatně. Založil periodikum Česká grafika k propagaci českého leptu, r. 1907 měl první samostanou výstavu u Topiče. V r. 1909 vydal knihu Barevný lept a barevná rytina. Od r. 1910 působil v USA, kde pracoval u reklamních firem a vyučoval na Columbia University v New Yorku. Mezi lety 1916-1924 vedl grafické oddělení na Wentworth Institute v Bostonu. Byl povolán do služby U.S. War Department, přihlásil se k čs. legiím a pracoval jako důvěrník odbočky Čs. národní rady v Americe. Po návratu do Prahy (1930) se věnoval vydání několika knih, objednaných americkým nakladatelstvím. Věnoval se nadále především abstraktní malbě. Za okupace byl členem odbojové skupiny V boj, v r. 1941 byl uvězněn v koncentračním táboře, kde zemřel.

neprodejné

Vojtěch Preissig
Červený květ

barevný dřevoryt
9,5 x 7,5 cm, 1911

Vojtěch Preissig
Dům na kopci

dřevořez
6,5 x 5,5 cm, 20. léta

Vojtěch Preissig
Chýše

dřevoryt
8,5 x 7 cm, 20. léta

Vojtěch Preissig
Rusalky

dřevoryt
6,5 x 8 cm, 20. léta

Vojtěch Preissig
Slovácko

akvatinta
24,5 x 31,5 cm, 1909
opatřeno razítkem Národní galerie Praha
a Waldesovy obrazárny s č. 959e
rámováno / framed



Václav Radimský

6. říjen 1867, Kolín - 29. leden 1946, Pašinka



Malíř a grafik Václav Radimský je často označovaný jako první český impresionista. Po ukončení středoškolského studia odešel na mnichovskou Akademii, ovšem hned roku 1888 se zapsal do krajinářské školy prof. Lichtenfelse na Akademii ve Vídni. Po roce studia odjel do Francie, kde s menšími přestávkami žil až do konce 1. světové války, kdy se natrvalo vrátil domů. Během svého francouzského působení pobýval nejprve v Paříži, ale pravděpodobně roku 1892 přesídlil do obce Barbizon u fontainebleauského lesa, kde si zdokonaloval techniku plenérové malby. Patrně roku 1895 se přestěhoval do obce Giverny v Normandii, do malířské kolonie Clauda Moneta a pod jeho vlivem začal malovat v duchu impresionismu. Účastnil se mnoha výstav jak ve Francii, tak i po celé Evropě. Od roku 1894 pravidelně obesílal svými obrazy také výstavy doma v Čechách. Za své dílo obdržel i několik významných ocenění, tak např. roku 1895 na mezinárodní výstavě v Rouenu a rovněž roku 1900 na světové výstavě v Paříži získal zlaté medaile. Po návratu do Čech se jeho tvorba stávala stále víc konzervativní a vyústila do řady polabských scenérií, které maloval v téměř nezměněném pojetí až do své smrti.

Václav Radimský
Lužní krajina

litografie
23,5 x 38 cm, 20. léta
rámováno / framed

Zdeněk Rykr

26. říjen 1900, Chotěboř - 15. leden 1940, Praha



Malíř a grafik samouk. Po maturitě odjel do Paříže, kde se seznámil s francouzskou moderní malbou. Vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii na FF UK v Praze a získal doktorát. Vedle práce v Národním divadle, kde působil jako scénický výtvarník a propagační grafik, pracoval pro firmu Orion-Maršner (obal na čokoládovou tyčinku Kofila) a jako kreslíř v Národním osvobození aj. V jeho díle, ovlivněném surrealismem, je obsažena celá řada nejrůznějších výrazových poloh, z nichž některé dokonce předjímaly budoucí aktuální problematiku. Stál stranou spolkových aktivit, výimkou bylo členství v pařížském Salónu nezávislých od r. 1937. V r. 1940 spáchal skokem pod rychlík na Barrandově sebevraždu.

Zdeněk Rykr
Česání

19 x 13 cm, 1920

Zdeněk Rykr
Krajina u Kolína

litografie
19,5 x 13 cm, 1921

Zdeněk Rykr
Studie k portrétu

litografie
13 x 9,5 cm, 20. léta

Karel Svolinský

14. leden 1896, Svatý Kopeček u Olomouce - 16. září 1986 Praha



Malíř, grafik, ilustrátor, knižní výtvarník, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník. V letech 1945-70 byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Studijní cesty podnikl do Německa, Jugoslávie, Francie, Švýcarska, Anglie, Itálie, USA, SSSR, Španělska, Portugalska atd. Působil především jako grafik, hlavně v technice dřevorytu, mědirytiny a litografie. Věnoval se také ilustraci, ve výzdobě knihy navazoval na V. H. Brunnera. Námětem jeho lyricky pojatých a lineárně stylizovaných kreseb a grafických listů byla krása ženského těla a květin, příroda a heroické postavy českých dějin. Typická pro něj byla výrazná barevnost. Navrhl několik vitráží do oken chrámu sv. Víta. V letech 1925 a 1937 získal Grand Prix v Paříži, r. 1928 státní stipendium, r. 1940 Grand Premio v Miláně, r. 1952 byl jmenován Laureátem státní ceny, r. 1956 zasloužilým umělcem a r. 1961 národním umělcem. Ke knižním výzdobám patří především Pamětní kniha hradu Karlštena, Máchův Máj, T. Dubrovské Černí a modří ptáci, Pohádky Boženy Němcové, Šaldův Selský svatý Václav, Kosmova kronika, bibliofilské výtisky atd.

Karel Svolinský
Hráč na harfu

dřevoryt, 50. léta
20 x 19,5 cm

Karel Svolinský
Mara

suchá jehla, 1948
24,5 x 15,5 cm

Karel Svolinský
Tři grácie

dřevoryt, 1967
20 x 14 cm