Česká krajinaKrajináři inspirovaní českomoravskou vrchovinou

František Cína Jelínek, Alois Kalvoda, František Kaván, Gustav Macoun, Otakar Nejedlý, Jaroslav Panuška

1882, Praha – 1961, Praha
František Cína Jelínek

Narodil 1882 v Praze jako syn hostinského Jelínka v Karlíně. Vystudoval gymnázium v Křemencově ulici, pak z kvarty přešel na uměleckou průmyslovku a později na Akademii. Studoval malbu u prof. Vojtěcha Hynaise a prof. Rudolfa von Ottenfeld. Do tajů malířského umění ho též zasvěcoval Ota Bubeníček. Cína Jelínek patřil k přátelskému seskupení veselé party, kterou tvořili kromě něho O. Fiala, Raška a O. Bubeníček. Vykonal mnoho záslužného pro sport na Benecku. Byl totiž výborným sportovcem – lyžařem a cyklistou. Stal se i jedním z prvních propagátorů lyžařství na Svratecku. Jeho tvorba je realistická a romantická. Své vzory viděl v Kavánovi, Mařákovi a Slavíčkovi, avšak nepodlehl jim. Na Vysočině se poprvé objevil už v roce 1907, od 20. let jezdil do Svratky, později maloval hlavně na Křižánkách, kde také trávil letní měsíce. Rád maloval venku v přírodě, ale neměl rád civilizační prvky. Jeho krajina je plná dynamiky.

František Cína Jelínek
Krajina u Nového Města

olej / oil
57 x 85 cm

(1875 Šlapanice – 1934 Běhařov)
Alois Kalvoda

Český malíř, grafik, ilustrátor, redaktor časopisu Dílo, výtvarný kritik a pedagog A. Kalvoda studoval na pražské Akademii u J. Mařáka. Záhy se však začal odchylovat od jeho školy melancholických krajin a směřoval k náladové, impresionistické krajině dekorativního charakteru
v motivu i barvě. Maloval prosté motivy českého kraje širokým štětcem a jasnou veselou barvou, přičemž s jemným citem vystihoval náladu okamžiku. Jeho vynikající práce jsou z okolí Rohatce, Strážnice, Břeclavska. V r. 1932 vydal vlastním nákladem svou knihu "Vzpomínky".


Alois Kalvoda
Vrby

olej / oil
34 x 51 cm

1866 Víchovská Lhota u Jilemnice – 1941 Libuň
František Kaván

Český malíř F. Kaván proslul jako krajinář. Studoval na pražské Akademii u prof. J. Mařáka, jehož přízni a podpoře se těšil. Jeho tvorba byla však ještě více ovlivněna A. Chittussim. Kaván si oblíbil Vysočinu v okolí Železných hor a další místa a snažil se ve svých dílech realisticky zachytit náladu přírody a výraz krajiny. Usiloval o ztvárnění jejích charakteristických rysů v proměnách počasí. Později se na čas přiklonil k symbolismu. Pracoval do pozdního věku, ale největšího uznání se mu dostalo za díla z pol. 90. let, která spojují v české malbě intimní krajinu s nástupem impresionismu.


František Kaván
Nálada u Možděnice

olej / oil
40 x 53 cm

Gustav Macoun
Zima

olej / oil
46 x 61 cm

1883, Roudnice nad Labem – 1957 Roudnice nad Labem
Otakar Nejedlý

V letech 1898 - 1901 studoval na soukromé malířské škole Ferdinanda Engelmüllera, žáka Julia Mařáka. Důležitým mezníkem jeho tvůrčího života se stala v roce 1909 cesta na Cejlon spolu s malířem Jaroslavem Hněvkovským a posléze do Indie, kde oba setrvali až do roku 1911. V roce 1914 po návratu z cest prožil ve své tvorbě na krátko kubistické období. V roce 1919 byl vyslán spolu s malířem Vincencem Benešem na bojiště I. světové války do Francie, aby namaloval místa, kde bojovali čeští legionáři. Od roku 1920 - 1925 zajížděl každoročně tvořit na Dalmácii, do Itálie a Francie. V roce 1925 byl jmenován profesorem krajinářské školy na Akademii výtvarných umění v Praze. Od této chvíle se začala odvíjet jeho pedagogická kariéra, která se pro adepty krajinomalby v Čechách stala nezapomenutelnou legendou. Nejedlý se osvědčil nejen jako výtečný učitel, ale zároveň jako příklad vzácného charakteru, kterému nechyběl smysl pro humor. Od ranných uměleckých začátků se pohyboval v pražských bohémských kruzích a ve vzpomínkách pamětníků zůstal jako "Oťas", umělecká individualita zasluhující obdiv a úctu. Ve dvacátých letech začal malovat v intencích neoklasicismu, který rozvíjel i později, až do osobité malířské polohy oslavující českou krajinu. Pravidelné zájezdy se školou na Korsiku, do Francie, Itálie a na Dalmácii v letech 1925 - 1939 se v jeho tvorbě a pedagogických aktivitách staly nezapomenutelnými událostmi. Otakar Nejedlý v závěru své tvorby zůstal věren svému přesvědčení o poslání malíře - krajináře, rezignoval již v mládí na nastupující dobové modernistické trendy.

Otakar Nejedlý
Skály

olej / oil
23 x 41 cm

1872, Hořovice - 1958, Kochánov u Světlé nad Sázavou
Jaroslav Panuška

V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde s několikerým přerušením studoval nejprve u prof. Maxmiliána Pirnera a poté u krajináře prof. Julia Mařáka, kde roku 1896 studium končí. Po absolvování akademie maluje na mnoha místech v Čechách, mj. v Pojizeří, na Sedlčansku, Berounsku, Příbramsku a v Jižních Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Roku 1906 posílá do Londýna na výstavu obraz „Pohled na Jindřichův Hradec“. V roce 1910 vystavuje v Městském průmyslovém muzeu v Hradci Králové (102 obrazy). Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy, zajímaly ho staré hrady a výjevy z pravěku. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Jednoty výtvarných umělců. V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí. Nejraději prý ztvárňoval prastarý dub rostoucí přímo před jeho srubem, který dnes nese jeho jméno.

Jaroslav Panuška
Pohled na ves

olej / oil
34 x 51 cm