Ludmila JiřincováGrafické dílo

Ludmila Jiřincová (9.5.1912 – 22.1.1994) studovala malířství soukromě u Rudolfa Vejrycha a na Akademii výtvarných umění v Praze (1935-1939) u Tavíka Františka Šimona. Absolvovala také studijní pobyty v Paříži a Jugoslávii. Od r. 1941 členka Spolku českých umělců grafiků Hollar. Věnovala se především volné a užité grafice. Autorka mnoha lyrických knižních ilustrací a exlibris. R. 1965 vytvořila kreslený film Slóvce M (režie J. Brdečka), za který získala několik zahraničních cen. - Část svého života prožila mj. v kokořínském údolí na Harasově a na Mělníku na Hadíku, kde měla letní domek.

“Předpoklady k tvořivé práci získala v nejútlejším mládí, v rodinném prostředí i přispěním vynikajících osobností českého výtvarného umění. Když si k ní připojíme životopisná data, že v letech 1924 až 1934 byla žačkou Rudolfa Vejrycha, pak studovala na státní keramické škole v Praze a mezi roky 1935 až 1939 proběhlo její studium na Akademii výtvarných umění v grafické speciálce vedené T.F. Šimonem, dokreslíme si obraz její individuality.

Zdá se, že není nutno si připomenout, že rámcem její umělecké dráhy byly události ilustrující práci celé generace nastupující ve čtyřicátých letech. Ludmila Jiřincová si totiž uchovala nezávislost na skupinách, stačilo jí jen účastenství na práci grafiků sdružených v Hollaru. A tu právě máme klíč k zázračnému světu jejího díla. Ludmila Jiřincová zrála v samotě a v soustředění jen k vlastním tvůrčím úkolům.

Nedovedla by se potýkat na kolbišti avantgardních skupin a rozptylovat se řešením teoretických problémů, jež dovedly sdružovat, ale zároveň i dělat někdy protivníky z mnoha lidí její generace. Tím právě docílila, že její grafické listy (a snimi i celá její malba) nejsou vemlouvavé ani proklamativní. Při styku s ní cítíme, že k nám hovoří zevnitř krásné bytosti, která nás získává svojí kultivovaností a kreslířskou noblesou. Vše, co tvoří, je projevem kázně, jejímž cílem je dát plynoucímu tvar, unikající zastavit a ztrácené nechat dal rezonovat.

Ludmila Jiřincová dociluje originality, jaká ji povyšuje mezi nejvýraznější osobnosti českého umění v celém jeho novodobém vývoji historicky významných hodnost.”

Dr. František Dvořák