Marina RichterSonet o královně a démonech / Sonnet about Queen and Demons

vernisáž výstavy
Galerie ART Chrudim

(17. květen / May 17th, 2003)

Marina Richter, galerista Luboš Jelínek a architekt Bohumil Chalupníček, který vernisáž zahájil:
 

Vážení hosté, dámy a pánové, dovolte mi prosím, abych Vám nejdříve jménem autorky a jménem galeristů manželů Jelínkových poděkoval za Váš zájem o tuto výstavu.

V poslední době periodika obsáhle popsala dosavadní životní dráhu Mariny Richterové, mnoho bylo řečeno na řadě vernisáží a její práce doznala řady fundovaných i úsměvných pojednání.

Mně, prosím, dovolte uvést několik impresí v určitém, ne až tak přísném chronologickém pořádku.
Bylo tomu tenkrát před léty, kdy mladá studentka z tehdejšího Sovětského svazu přicestovala na trvalý pobyt do tehdejšího Československa prvé poloviny osmdesátých let. Myslím, že ji až tolik nezlomila okolnost, že před svým odjezdem byla exemplárně vyloučena z Komsomolu. Se slovy z nichž cituji: K výměně komsomolského průkazu za českou šunku přijela a s nadšením a tehdejším neuvěřitelným enthusiasmem nastoupila do studia v atelieru grafiky a ilustrace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Nadšení tehdejšího vedení školy z účasti sovětské občanky ve studijně vzdělávacím procesu školy netrvalo, díky autorčině nesmlouvavé povaze, příliš dlouho.

Řešil se jeden malér za druhým když to byl pravoslavný kříž na krku nebo otevřená prezentace vlastního názoru či emoce, kterou jsem zažil i já jako tehdy začínající odborný asistent.
Na jednu stranu vynikající studijní výsledky, na stranu druhou až strach z ohrožení pořádku ve škole.
Její práce si však začínají všímat i kantoři z jiných atelierů a skoro až undergroundově s ní konzultují, stejně jako renomovaní čeští grafici, kteří se s její prací setkávají ve školních dílnách, kam chodí tisknout.
O Marině se již začíná vědět. Přichází revoluce a studentská stávka. Marina nepřetržitý pobyt ve škole využívá k práci na diplomním úkolu - zase je to špatně, je stávkokazem, kritika přichází tentokrát z druhé strany barikády.

Diplomní práce dopadá skvěle a to až tak, že k ní nebylo ze strany nového pedagogického vedení atelieru až tolik co říci. Na její hodnotu upozornil především oponent z odborné veřejnosti.
Marina promuje a otevírá se jí volná profesní dráha. Do Československa přijela s přesvědčením, že jede do ráje, ten se však až tak moc nekoná ani po absolutoriu. Osud jí životem těžce zahýbal a ona utíká především k práci.

Její grafiky z tohoto období jsou něco jako některé z Verdiovských oper. Chcete-li například shlédnout představení Troubadoura a plně mu porozumět, musíte si koupit program a zjistit, jak složitý děj se odehrál dávno před tím, než se otevře opona. Pokud tak neučiníte a pokud máte rádi romantismus, odejdete se stejným nadšením a hlavou Vám dále zní skvostné melodie.

U těchto grafik je tomu obdobně. Ve velkých formátech jsou zakódovány až složité konstrukce symbolik, příběhů nebo emocí, které asi nevyčtete. Věřím však, že některé Vám autorka ráda sdělí, některé méně ráda a některé, což bych i já osobně uvítal, nechá pod pláštěm tajemství.

Co si však určitě odnesete, bude silný vjem ze samotné kresby, kompozice, barevnosti i celkového výrazu. Možná si odnesete i samotnou grafiku. Nechci popisovat Marininu tvorbu, které dle jejích vlastních slov nerozumím. Rád bych jen poukázal na to, že žánrová a především výrazová různorodost, kterou zde na této skutečně reprezentativní výstavě vidíte, není až tak otázkou vývoje, jako spíše reflexe na to, co se děje kolem autorky nebo co se děje s ní samotnou. O tom, jaká je dnes, si vážení hosté, vytvořte představu sami z jejích posledních prací, které zde prezentuje. Já Vám v tom mohu napomoci informací o splnění jejího životního snu - má zahradu, v těchto dnech kultivovaně rozkvetlou.

Pokud byste ji navštívili, najdete ji jedině tam, na svém místě. Zdaleka však na svém místě nenajdete rostliny a dřeviny. Tam, kde byly včera, dnes již nejsou, vše se stěhuje podle toho, jak co barevně vykvete nebo se vytvaruje. Pozemek tak chvílemi připomíná jedno ze Shakespearovských dramat, autorka je tímto procesem neuvěřitelně nadšená a zároveň vlastně stále zdravě nespokojená. Uvidíme, jaké budou další grafiky a ilustrace v dalším autorčině životě. Doufejme, že nějaké zase vzniknou, určitou nadějí je konec zahrádkářské sezóny.

Nechci tady promlouvat do budoucnosti a rád bych se v závěru vrátil k této chvíli.
To, co jsem řekl, není ani curiculum vitae, ani charakteristika, Je to mozaika skutečných osobních impresí. Pro její doplnění na velmi čestné místo patří a to jménem autorčiným a s dovolením i jménem mým poděkování a hluboké uznání za vzorné vypravení výstavy se všemi náležitostmi. Od každého, s kým jsem hovořil o výstavě zde, se mi dostalo těch nejlepších referencí. Ještě jednou váženým galeristům dík a dík Vám všem za vaši příjemnou a vlídnou přítomnost s královnou a démony.