Česká socha 1900 - 1950 sochy

Jan Štursa, Otto Gutfreund

Jan Štursa
Den

pálená hlína, 1911
29 cm
7 000 Kč

zamluveno

Jan Štursa
Noc

pálená hlína, 1911
29 cm
7 000 Kč

zamluveno

Jan Štursa
Eduard Vojan (malá)

pálená hlína, 20. léta
27 cm
4 500 Kč

zamluveno

Jan Štursa
Eduard Vojan

sádra, 1919
45 cm
8 000 Kč

Objednat

Jan Štursa
Hana Kvapilová

pálená hlína, 1910
15,5 cm
6 500 Kč

Objednat

Jan Štursa
Hlava dívky

pálená hlína, 1913
18 cm
7 000 Kč

Objednat

Jan Štursa
Messalina

patinovaná sádra, 1912-1913
41 cm
15 000 Kč

Objednat

Jan Štursa
Před koupelí

pálená hlína, 1906
25 cm
8 000 Kč

zamluveno

Jan Štursa
Ranní toaleta

glazovaná pálená hlína, 1911
37,5 cm
18 000 Kč

Objednat

Jan Štursa
Socha Eva (Toileta)

pálená hlína, 1908
39 cm
10 000 Kč

Objednat

Jan Štursa

15. května 1880, Nové Město na Moravě - 2. května 1925, Praha
Jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Nejprve absolvent sochařsko - kamenické školy v Hořicích, na které se okamžitě ukázal jeho mimořádný talent. Po roční praxi v berlínské kamenické dílně byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde začal studovat pod vedením klasika českého sochařství Josefa Václava Myslbeka. Po následných studijních cestách po Evropě, zůstal jako asistent na Akademii u profesora J. V. Myslbeka. Po nástupu na frontu první světové války a následném zranění ho v roce 1916 ho před dalšími útrapami války zachránilo jmenování profesorem Akademie. Později, v roce 1922 se stal rektorem AVU. Od roku 1916 do roku 1925 bydlel v pražské Anglické ulici čp. 27 v domě, kde donedávna sídlila i slavná kavárna Hlavovka. V letech 1900 až 1925 vytvořil Jan Štursa desítky soch. Mnohé z nich jako Raněný, Vítěz, Sulamid Rahu, Messalina, Před koupelí v moři, Při toaletě či Melancholické děvče se staly ikonami českého sochařství a inspirovali celou generaci jeho následovníků. Především žena pro něj zůstávala věčnou a vděčnou inspirací a stala se i jeho osudem. Když vymodeloval svoji slavnou Salome, zjistil, že jej modelka a zároveň milenka nakazila tehdy nevyléčitelnou syfilidou. Dne 28. dubna 1925 se zúčastnil umístění své sochy Dar nebes a země v Moderní galerii v pražské Stromovce. Následně, sužován bolestivými příznaky rozvíjející se nemoci, se vrátil do svého ateliéru na Akademii, kde se těžce postřelil a na následky zranění 2. května zemřel. Pohřben byl na Slavíně na vyšehradském hřbitově.

Otto Gutfreund
Sedící žena I

bronz, 1927
19.5 cm
25 000 Kč

Objednat

Otto Gutfreund

Přední kubistický sochař, průkopník českého novodobého sochařství světového významu. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem v židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Otec byl drobný podnikatel a milovník literatury, matka praktická žena, která vedla početnou domácnost. Otto studoval na místním gymnáziu, kde si jeho výtvarného nadání povšiml učitel kreslení. Na jeho podnět přestoupil v roce 1903 na Školu výtvarných umění v Bechyni. V roce 1909 Gutfreunda zaujala tvorba sochaře Antoina Bourdella u příležitosti jeho výstavy v Praze. V listopadu 1909 přijel do Paříže, kde se zapsal do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumière. Vedle Bourdella byl jeho vzorem Auguste Rodin. Po návratu do Čech se v roce 1911–12 stal členem Skupiny výtvarných umělců. Jeho díla z této doby, zejména řada volných figur, již vycházejí z nové koncepce kubismu ve spojení s expresionistickým vyjádřením duševních stavů a symbolickým obsahem. Na jaře roku 1914 odjel opět do Paříže, kde se chtěl usadit natrvalo. Setkal se s Picassem, Grisem, Apollinairem a obchodníkem s uměleckými díly Kahnweilerem. Bezprostředně po vyhlášení války se přihlásil do francouzské armády a byl zařazen do Cizinecké legie. Účastnil se bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. V roce 1920 opustil Paříž a žil mezi Prahou a rodným Dvorem Králové. Jeho styl se od syntetického kubismu obrátil k realističtější poloze. V letech 1921–1922 se Gutfreund zabýval především oficiálními velkými zakázkami např. pomníkem Babičky Boženy Němcové pro Ratibořice. V roce 1926 vyhrál konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze a zúčastnil se výstavy Société Anonyme v New Yorku. Dne 2. června 1927 tragicky utonul při koupání ve Vltavě u Střeleckého ostrova v Praze.