Česká grafická modernaGrafické listy uměleckých velikánů 1. poloviny 20. století

Čapek, Hoffmeister

JOSEF ČAPEK

23. března 1887, Hronov - duben 1945, Bergen-Belsen, Praha

Známe ho jako karikaturistu, ilustrátora, grafika, malíře, básníka, esejistu, prozaika, zahradníka.
A přitom začal v Úpici jako tkadlec, montér a zámečník, který si "nepředstavoval malování obrazů jako práci mnohem lehčí a blaženější, než je smontování tkalcovského stroje a tkaní cvilinku".
V 1911 se Josef Čapek (1887-1945) přes Španělsko vrací z téměř ročního pobytu v Paříži, kde jako jeden z prvních navázal kontakty s pařížským uměleckým světem a přivezl poznatky o Apollinairovu volném verši i o principech Braqueova a Picassova kubismu. Nikdy ovšem vynálezce kubismu nenavštívil, nesetkal se dokonce ani s českými kubistickými umělci, kteří pobývali ve Francii ve stejné době (Coubine, Filla, Gutfreund, Justitz, Kupka).
Po rozchodu se Skupinou výtvarných umělců Mánes zůstává stranou zájmu. Do 1917, kdy mu progresivní berlínský časopis Die Aktion věnoval zvláštní číslo, neprodal v Čechách jediný obraz (dnes se jeho olej nesežene pod milión korun). Na konci války už tiskne grafiky doma, stává se jedním z Tvrdošíjných, publikuje v Červnu a v Musaionu.
Později se distancoval od dogmat kubismu, proto mu názorová skupina okolo Kramáře a Filly nemohla přijít na jméno. Není náhodou, že ve velmi populární melantrišské edici monografií Prameny, sbírka dobrého umění, se Čapek dostal na řadu až jako šestnáctý (edici řídil Emil Filla). Řád kubismu se mu zdá příliš sešněrovaný, zavazující; začíná ho přetvářet do polohy lidového až něžného či dětského tvaru. Byl sběratelem nejskromnějšího umění a uměl se obdivovat všemu, čemu se diví jen děti. Právě dětský pohled vedl Čapka k vrcholným dílům.
V grafických technikách byl Josef Čapek samoukem, protože na Uměleckoprůmyslové škole žádnou výuku nedostal. Zajímá ho figura a z figury hlava; nevěstky, žebračky, prodavači kohoutků, pijáci, harmonikáři, námořníci, matky s dětmi. Jednoduchým vrypem do linolea nebo tahem štětce po litografickém kameni stylizoval svůj rukopis, který je rozeznatelný ode všech před ním a po něm. Převážná část Čapkovy grafiky tvoří knižní linorytové ilustrace včetně obálek a časopisecké kresby. Raritní volné listy existují především v souborech a jsou dnes prakticky nedostupné.

Josef Čapek
Horký van

dvoubarevná litografie, 1918, KG72
18,8 x 11 cm
26 000 Kč

Objednat

Josef Čapek
Děti pod lampou

linoryt, 1918, KG81
17 x 14 cm
rámováno
27 000 Kč

Objednat

rám

celková velikost 54,5 x 48 cm

Josef Čapek
Hrající si děti

ofset, 1931-35, tisk 1949
26 x 32 cm
rámováno
4 300 Kč

zamluveno

Josef Čapek
Malá toaleta I

zinkografie, 1920
10,5 x 8 cm
5 500 Kč

Objednat

Josef Čapek
Pan král

litoofset, 1933
14 x 10 cm
rámováno
2 700 Kč

zamluveno

rám

celková velikost 32,5 x 27,5 cm

Josef Čapek
Pejsek a mýdlo

zinkografie a litografie, 1929
18 x 12 cm
rámováno
3 600 Kč

zamluveno

rám

celkový rozměr 36 x 29,5 cm

Josef Čapek
Pejsek a kočička na Mikuláše

zinkografie a litografie, 1929
18 x 12 cm
rámováno
3 600 Kč

zamluveno

rám

celkový rozměr 36 x 29,5 cm

Josef Čapek
Psí tanec s měsícem

litoofset, 1933
14 x 10 cm
rámováno
2 700 Kč

zamluveno

rám

celková velikost 32,5 x 27,5 cm

Josef Čapek
Stromy

zinkografie, 1920
14 x 8 cm
rámováno
1 900 Kč

Objednat

rám

celková velikost 33 x 25,5 cm

Josef Čapek
V hostinci

linořez, 1919, KG142
10,6 x 8,7
6 000 Kč

Objednat

Josef Čapek
Žebrák

linořez, 1918, KG83
22,7 x 18
35 000 Kč

Objednat

Josef Čapek
Žena v kavárně

zinkografie, 1920
13 x 8 cm
5 000 Kč

Objednat

ADOLF HOFFMEISTER

15. srpen, 1892, Praha - 24. červenec 1973, Říčky

Narodil se v rodině pražského advokáta JUDr. Adolfa Hoffmeistera a jeho manželky Marie, rozené Schnöblingové.
Studoval na gymnáziu a po maturitě pokračoval v studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, později pracoval jako redaktor v Lidových novinách a v Literárních novinách.
V roce 1939 emigroval do Paříže, kde byl 7 měsíců vězněn, a po kapitulaci Francie odešel do Maroka, kde se dostal do koncentračního tábora. V roce 1941 přes Lisabon dorazil do New Yorku, kde pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a jako hlasatel a redaktor Hlasu Ameriky.
Po válce pracoval pro UNESCO, od roku 1948 byl velvyslancem ve Francii, od roku 1951 byl profesorem a v letech 1954–1956 byl rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
V roce 1920 se stal spoluzakladatelem Svazu moderní kultury-Devětsil, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Po emigraci do Francie byl ve spojení s odbojovými organizacemi a založil i centrum čs. exilových kulturních pracovníků.
V letech 1965–1967 byl předsedou Svazu československých výtvarných umělců
a předsedou Československého PEN klubu.
Byl nejen právníkem a politikem, ale zejména ilustrátorem, autorem koláží, spisovatelem, básníkem, dramatikem, organizátorem zahraničních výstav a sběratelem umění. Řadí se k předním osobnostem předválečné české avantgardy.

Adolf Hoffmeister
Ať žije

zinkografie, 1937
11 x 17 cm
rámováno
1 400 Kč

Objednat

rám

celková velikost 26 x 31,5 cm

Adolf Hoffmeister
Hvězdy

zinkografie, 1937
17 x 11 cm
1 000 Kč

Objednat

Adolf Hoffmeister
Jaroslav Seifert

zinkografie, 1934
23 x 17 cm
1 200 Kč

Objednat

Adolf Hoffmeister
Polední list

zinkografie, 1937
18 x 11 cm
1 000 Kč

Objednat

Adolf Hoffmeister
Vincenc Makovský

zinkografie, 1934
25 x 16 cm
900 Kč

Objednat

Adolf Hoffmeister
Zrcadlo

zinkografie, 1937
17,5 x 11 cm
1 000 Kč

zamluveno