O AUTOROVI"Reálné představy"

Cesty řady současných fotografů směřují jedním směrem, často lze říci úvozem, protože jen rozšiřují své základní téma věrni svému rukopisu. Někdy se však stává, že jedinci vybočí a vydají se jinudy, než původně zamýšleli, nechají se vést rozmary nálad, podivnými okolnostmi, nápady či prostě jen tak rozpustile seběhnou ze stráně, zvědavě nakouknout na cizí pozemek. A někdy se stane, že to území je neoplocené, neobydlené, jedinečné. Alespoň v české provenienci.

Radek Kalhous prochází s profesionalitou jemu vlastní těmi cestami napříč a nebojí se donést svou kůži až na trh. Odvolávám se na jeho poslední sérii, na jeho poslední téma, které se tak nějak opravdu vymyká, z toho co od něj znám a připomíná onen výše psaný příměr o území, kde pustina je popsána slovy Hic sunt leones.

Stává se, že jdete krajinou a ona vás svou kýčovitou povahou či dechu beroucí banalitou vezme za srdce (už tahle věta je toho důkazem). A je to na dohled. Skoro všude kolem nás – jen zrovna nejsou červánky, nepadla mlha, právě to nekvete, nebouří… stačí však chvíli postát a obrazy se zjevují. A kdy jindy umocnit jejich jedinečnost, než v noci, a jak jinak, než skrze mohutný proud světla – hold okamžiku těsně před bouří; z rozestoupených mračen slunečním kuželem zalitému území.

Stativ, dlouhý čas, objektiv tilt/shift a baterky nejméně 1800 lumenů a z atomové elektrárny je středověká pevnost, z močálu labutí jezero, z lesa tajemný hvozd, z mýtiny bájná zem, to všechno přirozenou technikou bez počítačové manipulace.

Ve světě fotografie prázdna, banalit, šoku, destrukce, témat nasáklých komercí je tohle úlet, úlet k snovému obrazu. Poetika nenápadných pohledů do všednosti okolí umocněná světlem na pozadí tmy. Tolik fotografie.

Příběh s ní však nekončí: vidím autora, jak nad ní stojí, prohlíží ji a přivírá oči. Velkoformátové plátno se rozostří a obraz jakoby se rozvlnil, jakoby se rozpouštěl ve snu… vkrádá se otázka a s ní i dobrodružství hry:

Co když použiju onu projekci, co když vstoupím do obrazu a podpořím onen snový stav, ovlivním skutečnost… co když do ni vložím onu ingredienci nepřístojného doplňku, který ze všeho toho “pravdivého” udělá rázem bláznivou férii; co když zmanipuluju tu pravdu a s trochou humoru a nadsázky proměním obraz, jehož kořeny, kmen a koruna jsou opravdové?

Zrození Kitschlandu – Zeměkýče je na světě. Můžete do něj spolu s autorem – do světa fantazie, kde fotografie je nástrojem – vstupovat s úsměvem, se zvědavostí, ale i s obdivem, jak nedaleko jsme všeho toho kouzelného a povznášejícího na barevných obrazech jen zlehka kořeněné reálie.

Pavel Šmíd