Václav ZemanTváře / FacesPortréty 32 osobností32 Personalities Portraits

3

Václav Zeman
Klára Issová

olej / oil, 64 x 43 cm, 2005
rámováno / framed


Klára Issová (1979), - hned za svoji první roli (Indiánské léto) byla nomibována na prestižní cenu Českého lva. Za roli ve svém druhém filmu s titulem Nejasná zpráva o konci světa režiséra Juraje Jakubiska cenu Český lev obdržela (1997). V posledním filmu režiséra Vladimíra Michálka Anděl Exit vytvořila roli Káji, za níž byla rovněž nominována.
(Anděl Exit, Nejasná zpráva o konci světa, Indiánské léto ...)


Václav Zeman
Marléne Jobert

olej / oil, 25 x 24 cm, 2005
rámováno / framed


Marléne Jobert (1943), francouzská herečka - na filmové plátno se poprvé dostala ver svých 22 letech v roce 1966, když ztvárnila postavu Elisabeth ve filmu kultovního francouzského režiséra Jeana-Luc Godarda "masculin-féminin" Během své čtyřicetileté kariéry natočila 40 filmů.
(Manželé z roku dva, Zloděj, Špinavá aféra ...)

Václav Zeman
Milla Jovovich

olej / oil, 25 x 24 cm, 2005
rámováno / framed


Milla Jovovich (1975), - její maminka byla ruská herečka Galina Loginovova a otec jugoslávský lékař Bogdanovič Jovovič. Její kariéra odstartovala v 11. letech, kdy se díky skvělým fotografiím dostala do modelingové agentury. Ve sci-fi Pátý Element si zahrála s Bruce Willisem, film byl zlomový pro její kariéru. Milla dokázala uspět jako modelka, zpěvačka a herečka, čímž si vydobyla obdiv miliónů fanoušků.
(Návrat do modré laguny, Pátý element, Johanka z Arku, Million Dollar Hotel ...)



Václav Zeman
Magdaléna Kožená

olej / oil, 64 x 43 cm, 2005
rámováno / framed


Magdaléna Kožená (1974), z Brna pocházející zpěvačka, kde také studovala na konzervatoři. Ve studiu pokračovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Již v průběhu studií zvítězila v řadě soutěží, z nichž nejvýznamnější byla soutěž W. A. Mozarta v Salcburku, na které byla vyhlášena absolutní vítězkou. Je zvána na nejprestižnější domácí i světové festivaly. Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, orchestry a sólisty. V roce 2003 se Magdalena Kožená stala Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky.
(Love songs, Le Belle Immagini, French Arias, Songs, ...)


Václav Zeman
Milan Kundera

olej / oil, 25 x 24 cm, 2005
rámováno / framed


Milan Kundera (1929), ve světě zřejmě nejznámější současný český prozaik, dramatik, básník, překladatel a esejista. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství. Zůstal tedy ve Francii, kam emigroval o čtyři roky dříve a kde posléze získal občanství nové. Po básnických začátcích psal filosoficky založené povídky a romány modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí. Ve vrcholné exilové tvorbě zachytil problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti. Přednášel na univerzitách v bretaňském Rennes a v Paříži.
(Nesmrtelnost, Nesnesitelná lehkost bytí, Směšné lásky, Žert, ...)

Václav Zeman
Gustav Mahler

olej / oil, 64 x 43 cm, 2005
rámováno / framed


Gustav Mahler (1860-1911), jeden z největších světových dirigentů a skladatelů moderní doby, se narodil v malé vesničce Kaliště nedaleko Humpolce jako druhorozené dítě židovského obchodníka. Po absolvování vídeňské konzervatoře působil téměř dvacet let v různých angažmá až dosáhl velkého úspěchu v roce 1897, kdy získal místo dirigenta a uměleckého ředitele Vídeňské dvorní opery. Od roku 1908 se stává dirigentem New Yorské Metropolitní opery. Pro Čechy je z Mahlerova newyorského působení nejzajímavější jeho provedení Prodané nevěsty s Emmou Destinovou.
(6. symfonie a moll, 2. symfonie c moll, Píseň o zemi, ...)

Václav Zeman
Thomas Mann

olej / oil, 64 x 43 cm, 2005
rámováno / framed


Thomas Mann (1875-1955), německý antifašistický prozaik a esejista. Mladší bratr spisovatele Heinricha Manna a otec Klause Manna. Narodil se v Lübecku. Vystudoval v Mnichově, v letech 1895-97 žil v Itálii, poté se stal redaktorem. V literárních studiích se zabýval např. Tolstým, Dostojevským, Čechovem, Goethem, Schillerem a Wagnerem. Od roku 1933 pobýval ve francouzské a švýcarské emigraci, v roce 1937 se stal československým státním občanem. Koncem druhé světové války požádal o občanství americké. Laureát 'Nobelovy ceny' za literaturu pro rok 1929.
(Buddenbrookovi, Josef a bratří jeho, Smrt v Benátkách, ...)